Zatímco v roce 2010 tvořili cizinci 14 % kupujících, loni byl každý čtvrtý kupující bytu cizinec Podíl cizinců mezi kupujícími nemovitostí činil v roce 2010 14 %, zatímco v roce 2020 byl cizincem každý čtvrtý, napsal v pondělí Večernji list s poznámkou, že Slavonii čeká červenec 2023, kdy vyprší desetileté přechodné období pro prodej zemědělské půdy cizincům. Za poslední desetiletí bylo v Chorvatsku prodáno 314 000 rezidenčních nemovitostí, přičemž roční počet prodaných bytů a domů se pohyboval od loňských 23 000, což bylo nejméně, až po téměř 40 000 v roce 2010. Cizinci hrají na trhu stále důležitější roli a za deset let koupili 60 000 bytů nebo domů. Zatímco v roce 2010 byl podíl cizinců mezi kupujícími 14 %, loni byl cizincem každý čtvrtý kupující bytu. Cizinci loni koupili čtyři z deseti prodaných nemovitostí v Přímořsko-goranské župě a na ostrovech, tři z deseti v Lublaňské a Istrijské župě, jednu ze čtyř v Licko-senjské župě, jednu z pěti v oblasti Splitsko-dalmatské župy, od Dubrovníku po Šibenik, a 16 % v Lublaňské a Istrijské župě, kde byl podíl cizinců mezi kupujícími na Jadranu nejnižší. V Mezimuřské a Varaždinské župě se podíl cizinců pohybuje kolem 2 %, zatímco ve zbytku kontinentální části je zanedbatelný. Slavonie se připravuje na období, kdy se do ní nastěhují i zahraniční kupci, nikoliv však kvůli bytům, ale kvůli půdě, protože v červenci 2023 vyprší desetileté přechodné období pro prodej zemědělské půdy cizincům. Loni se v Chorvatsku prodalo přibližně 34 000 zemědělských parcel za méně než 1,5 miliardy kun, přičemž průměrná cena hektaru zemědělské půdy se pohybovala kolem 250 000 kun neboli přibližně 3 300 EUR. Nárůst činil přibližně 14 %, ale podobně jako u cen nemovitostí nelze ceny zemědělské půdy ve vnitrozemí Jadranu srovnávat s cenami na kontinentu. Při pohledu na průměr je hektar zemědělské půdy v Chorvatsku téměř šestkrát levnější než v sousedním Slovinsku a třináctkrát levnější než v Itálii. V Maďarsku stojí hektar orné půdy přibližně 4 700 EUR, v Rumunsku kolem 5 000 EUR. „Větší a kvalitnější parcely již máme rozděleny, cizinci dosud mohli kupovat půdu prostřednictvím firem,“ říká Željko Lovrinčević, analytik Ekonomického institutu. Bez ohledu na to, kdo půdu ve Slavonii kupuje, a to nikoli ze spekulativních důvodů, ale za účelem provozování zemědělské výroby, bude čelit velkému problému – hledání pracovníků. „Nemáme dostatek lidí ani na sběr jablek,“ říká Lovrinčević, který poznamenává, že mnozí se stali odborníky na dotační systémy a přizpůsobují se podmínkám hospodářské soutěže tak, aby investovali co nejméně a získali co největší částky podpor bez výrazného zvýšení produkce, píše Večernji list. Zdroj: Poslovni.hr/HINA, Večernji list

O nás

Informace

Služby

O nás

Informace

Služby