Odborníci neočekávají, že by vláda v roce voleb učinila tak nepopulární krok, jako je zavedení nové daně.

Ačkoliv spekulace o dani z nemovitosti trvají již delší dobu, opět se dostaly do pozornosti veřejnosti po oznámení ministra financí Zdravka Mariće o propojení DPH a daně z nemovitosti. Ministr totiž původně oznámil, že k zavedení daně nedojde dříve než ke snížení DPH, a následně avizoval, že DPH bude snížena v roce 2020. Davor Huić, předseda sdružení Lipa, které, jak samo uvádí, chrání chorvatské daňové poplatníky, se domnívá, že je nejisté, zda by vláda přistoupila k tak nepopulárnímu kroku, jako je zavedení nové daně ve volebním roce. „Lipa se proti této dani staví, protože věříme, že by dodatečně zatížila daňové poplatníky. V rozpočtu je dostatek prostoru pro provedení reforem systému a úsporu peněz bez zavádění nových daní. Kromě toho je Chorvatsko společností vlastníků nemovitostí, v níž většina občanů nějakou nemovitost vlastní, a zavedení nové daně by negativně ovlivnilo velké množství lidí,“ říká Huić. Boro Vujović, ředitel záhřebské realitní společnosti Opereta, se domnívá, že snížení DPH by mělo na trh s nemovitostmi příznivý vliv, ale zároveň by zavedení daně nemuselo mít nutně negativní důsledky. „Chorvatsko má spolu s Dánskem nejvyšší DPH na nemovitosti v EU. Ve většině zemí nepřesahuje 10 % a některé země, jako například Slovinsko a Maďarsko, mají dvě sazby. Na druhou stranu nemusí být daň z nemovitosti špatná, pokud je nastavena racionálně a dobře komunikována veřejnosti. Podle všeho, co je známo, by nová daň přinesla většině chorvatských občanů nižší platby za nemovitosti, než jaké platí nyní prostřednictvím komunálních poplatků a doprovodných daní,“ domnívá se Vujović. Denis Čupić ze společnosti F.O. Development se domnívá, že daň z nemovitosti je téma, které extrémně polarizuje veřejné mínění, přičemž většina občanů i podnikatelský sektor ji považují za novou a obrovskou zátěž, a její zavedení přirozeně vyžaduje výjimečnou politickou odvahu. „Možnost, že by byla zavedena jako skutečná daň z přidané hodnoty, zejména v předvolebním roce, hodnotím v reálu jako nízkou,“ říká Čupić. Dodává, že pokud jde o daň z nemovitosti, je třeba rozlišovat mezi prostou daní, která kombinuje komunální poplatek, daň z rekreačních objektů, poplatek za památkovou péči a další fiskální platby, a skutečnou daní z přidané hodnoty, která se určuje podle velikosti a hodnoty nemovitosti. „S prostou daní máme problémy už nyní, protože záznamy v katastru nemovitostí jsou neúplné a nerovnoměrné, a to jak z hlediska jednotek místní samosprávy, tak i v rámci jednotek samotných, a stav evidence nemovitostí je takový, že ne všechny nemovitosti jsou evidovány ve své skutečné velikosti. Pokud se Chorvatsku podaří v příštích dvou letech aktualizovat záznamy do skutečného stavu, bude to primární spravedlivý základ pro zavedení prosté daně,“ říká Čupić.

Zdroj: Poslovni.hr

O nás

Informace

Služby

O nás

Informace

Služby