Silnější vlna zdražování začala v roce 2017 po zavedení dotací na úvěry na bydlení.

V období od roku 2010 do druhého čtvrtletí roku 2020 vzrostly náklady na bydlení v Evropské unii o 14 procent, zatímco ceny domů a bytů vzrostly o 25 procent. Rezidenční nemovitosti zdražily ve 23 členských státech EU, zatímco ve čtyřech zemích jejich ceny klesly, přičemž cena za metr čtvereční obytné plochy se v Estonsku zdvojnásobila (+100 %), v Lucembursku byl zaznamenán nárůst o 86 %, zatímco v Lotyšsku a Rakousku byl těsně pod 80 procenty. Poklesy byly zaznamenány v Řecku (-31 %), Itálii (-13 %), Španělsku (kolem 5 %) a na Kypru (-3 %).

Skok v posledních pěti letech

Naše rezidenční nemovitosti jsou v současnosti o 50 procent dražší než na začátku roku 2010, i když stojí za zmínku, že růst začal v posledních pěti letech. Analytik Chorvatské národní banky Davor Kunovac upozorňuje, že ceny bydlení v Chorvatsku začaly po několikaletém poklesu v roce 2015 opět růst a do druhého čtvrtletí roku 2020 vzrostly ve srovnání s rokem 2015 o přibližně 29 procent. Současně vzrostly ceny v Záhřebu o 42 procent, na Jadranu o 26 procent, zatímco v ostatních částech Chorvatska se cena za metr čtvereční obytné plochy zvýšila o 13 procent.

Cenový boom nezastavila ani pandemie a karanténa a Chorvatsko zaznamenalo ve druhém čtvrtletí výrazný meziroční nárůst cen bydlení (8 procent), což je více než průměr EU27.

Mezi tranzitními zeměmi jsou výjimkou Maďaři s poklesem cen (kolem 6 %), zatímco ceny rezidenčních nemovitostí v ostatních zemích rostou ještě více, v České republice podobně jako u nás, na Slovensku o 10 procent a v Polsku téměř o 11 procent.

Silnější vlna zdražování v Chorvatsku začala po zavedení dotací na úvěry na bydlení v roce 2017. Mezi lety 2017 a koncem roku 2019 stát dotoval úvěry pro více než 9 400 rodin, ale v letošním roce by se mohlo přidat dalších 5 000 klientů. V letošním roce byly státní dotace schváleny ve dvou kolech. V březnu o dotace požádalo přes 3 700 občanů a v září přes 2 700.

Očekává se, že výzkumníci Davor Kunovac z Chorvatské národní banky a Ivan Žilić z Ekonomického institutu dnes zveřejní studii, ve které se na základě údajů o transakcích od daňové správy pokusili určit, do jaké míry měly státní dotace vliv na ceny bydlení. Výzkumníci se domnívají, že růst cen bydlení v Chorvatsku není lokálním specifikem, ale spíše z velké části součástí společného evropského cyklu rostoucích cen bydlení.

„Synchronizovaný pohyb cen bydlení mezi zeměmi může být důsledkem podobného makroekonomického vývoje, podmínek financování a podobně,“ vysvětluje Kunovac. „Například nedávné statistiky Eurostatu ilustrují, jak ceny bydlení v Evropské unii vzrostly ve stejném období v průměru o zhruba 24 procent, což je méně než 29 procent v Chorvatsku.“

Výsledky studie však naznačují, že v roce 2017, v době zavedení prvního programu APN, došlo v Chorvatsku k dalšímu zrychlení růstu cen bydlení ve srovnání se společným vývojem v Evropské unii.

Ceny rostoucí během koronakrize

„Můj velmi hrubý odhad založený na výpočtech z naší analýzy je, že asi čtvrtinu růstu cen bydlení v období po zavedení dotací lze připsat ‚domácím faktorům‘ růstu, což, jak naznačujeme v práci, odpovídá zavedení dotací,“ vysvětluje Kunovac. Ceny bydlení vzrostly od roku 2017 do roku 2019 o přibližně 16 procent, zatímco podle tohoto odhadu je dotace zvýšily o přibližně čtyři procentní body.

„Růst, který tomuto období předcházel, s dotacemi zjevně nesouvisí. Celkově se zdá, že dotace měly na zvýšení cen bydlení vliv, ale nebyl dominantní,“ říká Kunovac.

Statistický úřad upozorňuje, že ve srovnání s prvním čtvrtletím roku (karanténa začala v druhé polovině března) byly ceny nových rezidenčních nemovitostí od začátku dubna do konce června o 3,4 procenta vyšší, zatímco ceny stávajících rezidenčních nemovitostí zaznamenaly nárůst o 1,6 procenta. Tento nárůst byl však mírnější než dříve a v Záhřebu bylo na roční úrovni zaznamenáno zpomalení růstu z 12,6 procenta na 8,7 procenta, zatímco na Jadranu bylo zaznamenáno postupné zrychlení s meziročním nárůstem o 5,9 procenta (5,7 procenta v prvním čtvrtletí). V ostatních částech Chorvatska byl zaznamenán historický meziroční nárůst o 13,4 procenta.

Inzertní portál Njuškalo zaznamenal přes 13 tisíc inzerátů na dlouhodobý pronájem a průměrné měsíční nájemné za byt o rozloze 62 metrů čtverečních v Záhřebu činilo v září 568 EUR, což je o přibližně 12 procent méně než v září 2019.

Zdroj: vecerji.hr

O nás

Informace

Služby

O nás

Informace

Služby