Ceny domů prudce vzrostly, zejména v Záhřebu a u moře, a nové impulsy k růstu cen daly dotace na hypotéky.

Na chorvatském realitním trhu je patrný trend, kdy se proti veškeré logice zvyšují i ceny domů, které jsou na trhu již delší dobu, v některých případech i více než rok. Dalibor Dobrić se pro DW ptal odborníků, co se děje (text je publikován se svolením autora v plném znění): Tváří v tvář novému kolu dotací na hypotéky začaly ceny domů nečekaně dále růst, zejména na trhu v Záhřebu a u moře. Ceny starších domů v určitých lokalitách dosahují cen nových bytů, a to i přesto, že vzrostly i ty. >> Dotace zvýšily ceny domů, kdy je správný čas na nákup Podíváme-li se na ceny domů podrobně, je patrný trend, kdy se i ceny domů, které jsou na trhu dlouhou dobu, v některých případech i více než rok, v rozporu s logikou zvyšují a ceny v inzerátech se liší podle toho, která agentura je zveřejnila.

Co pohání růst cen

Co pohání ceny k rychlému růstu? Jedním z důvodů je jistě státní intervence. Dotace jsou poskytovány ve velmi krátkém období, takže kupující souhlasí s cenami, které „spolknou“ větší část dotace. Existuje však také pozitivní ekonomická situace a nízké úrokové sazby z úspor, a proto lidé převádějí své úspory do nemovitostí. Boro Vujović, majitel záhřebské realitní kanceláře Opereta a místopředseda chorvatské hospodářské komory pro reality, uvádí, že současná hospodářská situace je jedním z důvodů růstu cen, protože motivuje lidi k větším investicím do nemovitostí. „Psychologie chorvatského lidu spočívá ve spoření po splátkách, nejsme zvyklí investovat do zlata, akcií, dluhopisů,“ říká a dodává, že lidé přemýšlejí o své budoucnosti, v níž je nejisté, zda budou důchody. Bydlení, které se pronajímá, generuje příjem vždy.

Nikdo nerad ztrácí

To, co však někdy způsobuje až drastické zvyšování cen, v některých případech u domů, které měsíce nenašly kupce a nyní se blíží cenám nových bytů, je skutečnost, že mnoho Chorvatů „uvízlo“ v nemovitostech. Nemohou přeměnit hodnotu domu na hotovost a peníze investované do domu se sice uchovávají, ale nerozmnožují, vysvětluje Nikola Erceg, asistent na katedře psychologie Filozofické fakulty v Záhřebu, který spolu s profesorem Zvonimirem Galićem vede modul Psychologie spotřebitelského chování. Z psychologického hlediska důvody chování, které vede ke zvyšování cen domů, pramení z „averze ke ztrátě“, říká Erceg. „Na lidi má totiž mnohem větší dopad množství peněz, o které přijdou (pokud například neprodají dům za cenu, kterou si sami určili, mají lidé pocit, že ztrácejí peníze), než radost ze získání stejného množství peněz. Lidé prostě neradi ztrácejí a v souvislosti s prodejem domů riskují vyšší ceny a nemožnost dům prodat, jen aby se vyhnuli pocitu ztráty, i když tato ztráta je subjektivní (v poměru k tomu, co odhadovali) a nikoli objektivní (v poměru k objektivní ceně domu).“ Lidé navíc často zanedbávají „hru s rizikem“ spojenou s tímto chováním (tj. neúspěšný prodej domu nebo neschopnost přeměnit jej na hotovost): jaké jsou skutečné náklady tohoto chování a zda by se tyto peníze daly mezitím výhodně investovat?

To, co je naše, má větší hodnotu

Dalším fenoménem, pokračuje Erceg, je sociální srovnávání. „Jsme společenští tvorové a o důležitých aspektech našeho přežití a životního úspěchu nás informují především lidé kolem nás. Lidé mají velký sklon vyvozovat závěry o svém postavení nebo situaci tím, že se srovnávají s ostatními. Není divu, že pak lidé stanovují ceny svých domů podle toho, jak si je cenili jiní, což vytváří inflační cenovou bublinu.“ A proč někteří lidé své domy nadhodnocují? Erceg uvádí třetí zajímavý fenomén, „efekt vlastnictví“. Ten souvisí s tím, že lidé si něčeho váží více, když to vlastní, než když to nevlastní. „Efekt vlastnictví nejlépe ilustruje studie s hrnky. Polovina lidí účastnících se studie dostala jako dárek prostý obyčejný hrnek, zatímco druhá polovina nikoli. Jejich úkolem bylo jednoduše odhadnout hodnotu hrnku a ti, kteří hrnek dostali, odhadli jeho hodnotu dvakrát výše než ti, kteří ho nedostali.“

Očekává se stabilizace

A jak dlouho tato situace na trhu potrvá? Boro Vujović z Operety říká, že už to nemůže trvat dlouho. K tržnímu krachu jako v roce 2008, kdy bublina praskla, nedojde, říká Vujović. „Tentokrát to nebude jako v letech 2008 a 2009. Situace je nyní jiná, není krize, není nezaměstnanost, banky nastavily kritéria pro půjčování a lidé si nepůjčují 100 procent ceny jako dříve... Situace se uklidní, stabilizuje a může dojít k drobné korekci, možná k určitému zpomalení růstu, ale k žádnému krachu nedojde.“ Poznamenává, že ani seriózní investoři na trhu s nemovitostmi, známí jako „sofistikovaní investoři“, neočekávají další růst cen, ale spíše stabilitu. Vujović dokonce říká, že v Záhřebu již jakási korekce začala. „Byty v centru města, které byly koupeny pro krátkodobé pronájmy turistům, se nyní začínají objevovat na trhu, protože nabídka je příliš velká. To povede ke stabilizaci cen bytů v centru města, a to jak pro pronájem, tak pro koupi,“ domnívá se. Iracionální chování a nastavování vysokých cen je podle Vujoviće výsledkem chamtivosti. „Později toho budou litovat, ‚mohl jsem to prodat, proč jsem to neudělal?‘, budou říkat někteří, stejně jako po roce 2008,“ uzavírá Vujović pro DW. Zdroj: prijaplani.hr

O nás

Informace

Služby

O nás

Informace

Služby