„Naše drahé, naše vlastní,“ zněl v roce 2009 slogan Chorvatského turistického sdružení, který zval turisty na naše pobřeží. To dobré zůstalo, ale vše je čím dál méně naše. Cizinci už nejsou jen hosty, ale také majiteli stále větší části nemovitostí na Jadranu. Právě v oněch letech získali právo kupovat nemovitosti za stejných podmínek jako chorvatští občané. Jen loni koupili přes 9 500 nemovitostí, tedy o 50 procent více než v roce 2020, jak píše RTL.

„Mám jako rodina osm apartmánů, které pronajímáme, a Maďaři, se kterými jsem spolupracoval, mají samozřejmě také spoustu apartmánů, které pronajímají. Kolem 100–130 apartmánů ročně,“ říká Maďar Attila Vegvari a dodává, že jeho investice na pobřeží byla docela výnosná.

„Zpočátku to bylo 500 eur za metr čtvereční. Dnes ve Višnjanu stojí 1 500 až 2 000 eur. Samozřejmě je dražší stavět, všechno je dražší, to ví každý. Je tu velká inflace a každý chce zachránit své úspory a samozřejmě investovat do pozemků nebo domů,“ dodává.

Skupování nemovitostí na Jadranu

Starosta Višnjanu Marino Radović tvrdí, že téměř polovina vlastníků nemovitostí ve Višnjanu jsou cizinci. Dodává, že ročně se vydává více než 200 stavebních povolení. Nový domov ve Višnjanu našel i Němec Andrei Liebl, který zde rovněž postavil apartmány, ale říká, že na Jadran nepřišel kvůli penězům, ale kvůli životnímu stylu. Totéž říká i Čech Martin Jelička.

„Rozhodl jsem se, že už nechci v České republice pracovat na plný úvazek, že potřebuji změnit život, a tak jsme začali hledat dům,“ popsal Jelička.

Stejně se rozhodlo mnoho jeho spoluobčanů. Loni ve srovnání s rokem 2020 zaznamenali 166procentní nárůst nákupu nemovitostí. Slováci a Poláci koupili o 100 procent více nemovitostí než v roce 2020, Rakušané o 75 a Němci o 71 procent. Celkem si loni v Chorvatsku koupilo nemovitost 9 517 cizinců. Nejvíce bylo Němců, kteří koupili 2 461 nemovitostí, dále Slováků s 2 301 nabytými nemovitostmi a Rakušanů s 1 109 nemovitostmi, převážně na Istrii a Kvarneru.

Ve srovnání s rokem 2020 jde o 52procentní nárůst. Nežádanější jsou domy a byty, tedy hotové objekty, které vrátí investované peníze už v první turistické sezóně.

Nákupy diaspory

Těží z toho i realitní kanceláře, které rovněž zaznamenávají zdvojnásobení poptávky a realizovaných obchodů, přičemž ceny se pohybují ve stovkách tisíc eur. Mezi cizinci však nejsou všichni cizinci stejní, je tu i naše diaspora.

„Říkají, že kupují na důchod, ale do něj jim zbývá ještě mnoho let a mezitím se rozhodnou pro pronájem, aby měli návratnost investice, návratnost vložených prostředků,“ říká realitní makléřka Lorena Kogej.

Stavební pozemky jsou méně žádané, protože návratnost investice je možná až po třetí sezóně. Cizinci preferují levnější pracovní sílu, ale to neznamená, že nemají problémy s realizací svých investic. „Máme spoustu problémů s dodavateli, s pracemi, s termíny, s cenami, které vám nikdo nemůže zaručit, takže všechno je to dvousečná zbraň,“ zdůrazňuje Kogej.

Preuzeto s net.hr

O nás

Informace

Služby

O nás

Informace

Služby