Prodej nemovitostí v Chorvatsku v loňském roce ve srovnání s rokem 2019 klesl, ale hodnota prodaných nemovitostí se i přes koronavirovou krizi zvýšila.

Podle analýzy trhu s nemovitostmi v Chorvatsku v roce 2020, kterou vypracoval Ekonomický institut v Záhřebu a Ministerstvo pro prostorové plánování, výstavbu a státní majetek, proběhlo v loňském roce 103 093 transakcí s nemovitostmi, což je o 7,7 % méně než v roce 2019. Hodnota prodaných nemovitostí se zároveň mírně zvýšila, a to o 0,5 %, a dosáhla rekordní hodnoty 40 miliard kun, což představuje 11 % hrubého domácího produktu (HDP) Chorvatska. Nejvíce nemovitostí se prodalo v Záhřebu a dalších velkých městech, zejména ve Splitu, Zadaru, Rijece a Osijeku. Mezi oblasti s největším počtem prodejů a nákupů nemovitostí patřilo také jadranské pobřeží, včetně mnoha menších turistických destinací.

Město Záhřeb přesouvá své centrum na periferii.

„V uplynulém roce prodej nemovitostí oproti roku 2019 klesl, ale ceny vzrostly. Důvody lze hledat v zemětřeseních, která nás loni postihla, ale také v silné poptávce cizinců po nemovitostech v Chorvatsku, především v pobřežní oblasti. Pandemie koronaviru také nasměrovala některé kupce do méně obydlených oblastí, jako je Lika,“ vysvětluje Boro Vujović, majitel agentury Opereta a místopředseda Sdružení pro podnikání v oblasti nemovitostí při Chorvatské hospodářské komoře (HGK). Analýza Ekonomického institutu a Ministerstva výstavby dochází k závěru, že nelze učinit obecný závěr o pohybu trhu s nemovitostmi před záhřebským zemětřesením a po něm. Přesto se však odhaduje, že zemětřesení ovlivnilo poptávku po nemovitostech a snížilo objem obchodování s nekvalitními nemovitostmi, zejména v centru města. Obchodníci s nemovitostmi již dospěli k podobným závěrům. „V Záhřebu ceny nemovitostí letos vzrostly, ale většina lidí hledá nové a novější byty. Protože je takových bytů v centru města relativně málo, zvyšuje se poptávka i prodej nemovitostí v okrajových částech města. Kromě toho roste také poptávka po nemovitostech v satelitních městech Záhřebu, jako jsou Velika Gorica, Samobor a Zaprešić, a také v Sesvete. Ceny nemovitostí v těchto městech jsou nižší než v samotném Záhřebu, ale kvalita života se výrazně neliší,“ zdůrazňuje Vujović. Dodává, že poptávku po nemovitostech v okrajových částech Záhřebu pohánějí také obyvatelé, kteří se chtějí zbavit starých bytů v centru města a přestěhovat se do novostaveb. Na druhé straně poptávka cizinců po nemovitostech v pobřežní oblasti nadále roste. V Chorvatsku generují cizinci přibližně 30 % roční poptávky po nemovitostech, přičemž podíl zahraničních kupců v pobřežní oblasti přesahuje 50 %. Vujović se domnívá, že v letošním roce by se tento podíl mohl ještě zvýšit. Analýza ukazuje, že nejlepšími lokalitami pro nákup bytů a apartmánů na pobřeží jsou Dubrovník, Split a Rovinj. Tato tři města jsou zároveň jediná, ve kterých se loni průměrná cena bytu vyšplhala na více než 15 000 kun (přes 2 000 eur) za metr čtvereční. Přesněji řečeno, průměrná cena bytu v Dubrovníku činila 19 671 kun za metr čtvereční, ve Splitu 15 283 a v Rovinji 15 157 kun za metr čtvereční. Odborníci na realitní trh uvádějí, že u kupujících jsou oblíbené také Opatija, Poreč, Makarska a Hvar a další turistické destinace. Dobře se na trhu vede i periferiím větších měst, zejména těch na Jadranu.

Zemědělská půda je dražší na Istrii než ve Slavonii.

Kromě bytů a apartmánů se na pobřeží dobře prodávají i rodinné domy, přičemž nejvyšší průměrné ceny za metr čtvereční byly loni ve Vrsaru (16 009 kun), na Hvaru (11 772 kun) a také v Dubrovníku (11 630 kun). Ceny rodinných domů ve vnitrozemí jsou nižší než na jadranském pobřeží, ukazuje analýza. Na jadranském pobřeží je zemědělská, ale i stavební půda dražší než ve vnitrozemí. Například průměrná cena stavebního pozemku v Gradaci u Makarské byla loni 1 523 kun za metr čtvereční, zatímco ve venkovských oblastech vnitrozemí lze stavební pozemek koupit za méně než 10 kun za metr čtvereční. Podobná situace je i u zemědělské půdy: zatímco průměrná cena za metr čtvereční v Tar-Vabrigě na Istrii loni činila přes 100 kun, ve venkovských oblastech vnitrozemí byly ceny dokonce pod 50 kunami za metr čtvereční. Ačkoli celkový dojem je takový, že ceny nemovitostí v Chorvatsku jsou nadhodnocené, odborníci se domnívají, že v nadcházejícím období se výrazně nezmění. „Pro výrazný nárůst cen není prostor vzhledem k nízké kupní síle chorvatských občanů,“ říká Vujović. „Není však ani prostor pro výrazný pokles cen, alespoň pokud jde o novostavby, vzhledem k tomu, že ceny stavebních materiálů se za poslední rok zvýšily přibližně o 30 %.“ Ceny nemovitostí by se však mohly dále zvýšit, pokud by byla známa přesná data vstupu Chorvatska do Schengenu a eurozóny, uzavírá Vujović, protože to by pravděpodobně podnítilo další poptávku cizinců po nemovitostech v naší zemi, zejména na pobřeží. K dalšímu růstu cen by mohlo vést i zvýšení inflace, ale nikdo neočekává výrazný inflační šok. Zdroj: dnevno.hr

O nás

Informace

Služby

O nás

Informace

Služby