V posledních třech měsících roku 2020 zaznamenal trh peněžní tok ve výši jedné miliardy eur. Jsou tyto peníze kontrolovány a jaký je jejich původ při nákupu? Více než 80 % realitních transakcí bylo zaplaceno samotnými stranami a zbývajících 20 % bylo na úvěr. Dosud však neexistují údaje o tom, kolik úvěrových prostředků se při realitních transakcích objevilo jako hotovost. Pokud si občan koupí byt od někoho jiného na úvěr, může tato druhá osoba následně použít své prostředky na koupi dvou menších bytů. Takto to může pokračovat dál, což znamená, že peníze původně získané z úvěru se ve statistikách realitních transakcí objeví několikrát jako nákup v hotovosti.“ To uvádí Srbská notářská komora s odvoláním na posouzení, že většina bytů v této zemi se kupuje v hotovosti, přestože průměrný plat se pohybuje kolem 500 eur, což vyvolává otázku, zda je kontrolován původ peněz a zda při koupi nemovitosti vůbec existuje. Notáři vydali prohlášení, „že pojem hotovost je nesprávně interpretován, když se říká, že většina realitních transakcí v Srbsku probíhá v hotovosti“. Tématem se zabýval bělehradský deník Politika, který vycházel z údajů, že srbským realitním trhem protekla v posledních třech měsících roku 2020 přibližně miliarda eur v hotovosti. V roce 2020 proběhlo přibližně 130 000 realitních transakcí, z čehož 80–90 000 tvořily byty. 80 % těchto bytů bylo koupeno v hotovosti. Ceny bytů v Bělehradě dosahují až 3 000 eur za metr čtvereční, zatímco ve zbytku země jsou ceny nižší než 800 eur. Kdo si může dovolit zaplatit za byt v plné výši, když podle zákonů nelze transakce nad 10 000 eur provádět v hotovosti, ptají se autoři v analýze. Jde o formu praní špinavých peněz? Daňoví experti říkají, že k tomu určitě dochází, ale není nezbytné, aby to takto fungovalo vždy. „Pokud prodáte větší byt, abyste si koupili menší a vzali si půjčku, o žádné praní špinavých peněz nejde. Jsou lidé, kteří to nemohou prokázat, ale řízení se nezahajují,“ říká daňový expert Đerđ Pap, bývalý ředitel daňové správy. Zdůrazňuje, že přijatý zákon o původu majetku není vymáhán. Odborníci na trhu a realitní makléři však varují, že pokud dochází k podezřelým transakcím, neprocházejí nutně legálními kanály, tedy přes realitní kanceláře, které jsou podle zákona o zamezení praní špinavých peněz povinny provádět veškeré rizikové analýzy. „Ti, kteří na staveništi vyvěsí ceduli s nápisem ‚přímý prodej‘, nemají povinnost provádět analýzy rizik, nemusí se zákazníka na nic ptát ani hlásit podezřelé peněžní transakce,“ říká pro deník Politika makléřka Kaća Lazarević. Podle ní ti, kteří mají více peněz, nakupují v hotovosti. „A nekupují jen jeden, kupují více bytů, protože si uvědomili, že v krizi je to nejbezpečnější investice, přičemž nejlepší jsou novostavby. Mnozí se rozhodli investovat své peníze z banky nebo trezoru do nemovitostí – bytů, obchodních prostor,“ zdůrazňuje Lazarević. Realitní makléři však nejsou hlavním problémem, tím větším je stavebnictví, říká profesor fakulty FEFA Goran Radosavljević. „Přes stavebnictví se pere velký objem peněz, který je nemožné kontrolovat. Hotovost vstupuje přes výstavbu a ti, kteří prodali pozemek, na němž bude budova postavena, se pak objevují jako kupující v hotovosti. Tak vysoká úroveň stavební aktivity nemá bez ohledu na všechna vysvětlení žádný ekonomický smysl. To, že se lidé vracejí ze zahraničí a investují, je pravda, ale není to jen tak,“ říká Radosavljević a zdůrazňuje, že vše nasvědčuje tomu, že dochází k nelegálním aktivitám, ale kdyby je stát zastavil, došlo by k 10% poklesu HDP. Zdroj: Poslovni.hr

O nás

Informace

Služby

O nás

Informace

Služby