Boris Vujčić: „Trh s nemovitostmi se ještě nepřehřívá, ale rychle se zahřívá a mohl by se rozžhavit ještě více, pokud bude tento trend pokračovat i příští rok.“

Guvernér Chorvatské národní banky Boris Vujčić minulý týden uvedl, že trh s nemovitostmi je klidný, ceny jsou na předkrizové úrovni, což platí zejména pro Jadran. Rovněž poukázal na to, že propast mezi stavebními náklady a tržními cenami se prohlubuje, na což investoři ve stavebnictví reagovali prohlášením, že nevěří v existenci realitní bubliny na Jadranu ani v Záhřebu, s výjimkou starých bytů v neatraktivních lokalitách v Záhřebu. Ačkoliv sám Vujčić slovo „bublina“ nezmínil, veřejnost to tak vnímá. V rozhovoru se pokusil vysvětlit, co tím vlastně myslel, za použití příměru k zahřívání. „Trh s nemovitostmi se ještě nepřehřívá, ale rychle se zahřívá a mohl by se rozžhavit ještě více, pokud bude tento trend pokračovat i příští rok.“

Jsou úvěry na bydlení nadhodnocené?

S meziročním tempem růstu 10,2 % v druhém čtvrtletí letošního roku je Chorvatsko v intenzitě růstu cen rezidenčních nemovitostí na třetím místě mezi zeměmi EU, hned za Maďarskem a Lucemburskem. Tento růst je dvaapůlkrát vyšší než průměrný růst cen rezidenčních nemovitostí na úrovni EU a poměr ve vztahu k růstu nominálního HDP je ještě větší, vysvětlil Vujčić. „Vzhledem k dlouhému období podhodnocení rezidenčních nemovitostí, které tomuto růstu předcházelo, však stále nemůžeme vyvodit závěr, že se jedná o nadhodnocení, což neznamená, že se toto hodnocení během roku či dvou nezmění. Proto musíme být obezřetní a průběžně vyhodnocovat příčiny tohoto stavu a rizika, která z něj plynou,“ varoval.

Propast mezi stavebními náklady a cenami

Stavební podnikatelé nesouhlasí s Vujčićovým tvrzením, že se propast mezi stavebními náklady a cenami zvětšuje. Uvádějí, že stavební náklady včetně pozemků rostou, že je nedostatek pracovních sil a že se prodlužují termíny, takže nedochází k žádnému mimořádnému zisku, s výjimkou vzácných případů, které by se podle nich neměly zobecňovat. Vujčić na to odpovídá, že oficiální údaje DZS ukazují, že ceny stavebních materiálů po dlouhém období stagnace rostou velmi nízkým tempem, nižším než 2 %, a že náklady na pracovní sílu ve stavebnictví se po loňském dočasném nárůstu v polovině letošního roku zastavily. „S tím, jak se zrychluje růst cen rezidenčních nemovitostí, zvyšuje se i jejich poměr k různým indexům stavebních nákladů. Podle některých ukazatelů se v posledních čtyřech letech zvýšil až o 20 %. Finanční výsledky jsou v souladu s těmito statistickými ukazateli, takže v posledním roce stavební firmy podle údajů agentury Fina vykázaly čistý zisk, a to ve výši kolem 400 milionů kun, poté co v letech 2010 až 2017 nahromadily ztráty ve výši kolem 7,5 miliardy kun. Vzhledem k růstu ukazatelů trhu s nemovitostmi se domnívám, že by stavební firmy mohly letos dosáhnout lepších hospodářských výsledků, i když stále pod úrovní před krizí,“ uvedl Vujčić.

Neúčelové úvěry neohrožují stabilitu

Přestože HNB v únoru letošního roku vydala úvěrovým institucím Doporučení k postupu při schvalování neúčelových spotřebitelských úvěrů a banky podaly žádost o zahrnutí všech rizik plynoucích z hotovostních neúčelových úvěrů do interního postupu hodnocení přiměřenosti kapitálu, hotovostní úvěry nadále rostly dvouciferným meziročním tempem. Vujčić je přesvědčen, že hotovostní neúčelové úvěry stabilitu systému neohrožují, neboť tvoří pouze přibližně 12 % aktiv bank a kapitál bank je v současnosti vyšší než jejich celková výše. Dodává však, že ho znepokojuje, že se banky v podmínkách všeobecného poklesu úrokových sazeb staly závislými na výnosech z těchto úvěrů. „Jejich podíl na celkových úrokových výnosech se zvýšil z necelých 18 % v roce 2012 na téměř 30 % v první polovině letošního roku. Z tohoto pohledu vnímám orientaci na hotovostní úvěry jako obchodní rozhodnutí bank založené na vědomém podstoupení rizik, která by vzhledem ke své rizikovosti mohla výrazně snížit ziskovost bankovního systému, zejména v nepříznivých makroekonomických podmínkách. Z pohledu dlužníků je riziko omezeno skutečností, že jde většinou o úvěry v kunách s fixní úrokovou sazbou, ale relativně mírná úvěrová kritéria znamenají, že v případě recese a poklesu příjmů by se někteří spotřebitelé mohli rychle dostat do potíží s jejich splácením.“

Co vedlo k mírnému zpomalení růstu?

Vujčić uvedl, že mírné zpomalení růstu hotovostních neúčelových úvěrů v letošním roce je výhradně výsledkem úsilí bank o sladění jejich úvěrových kritérií s doporučením HNB. „Všechny banky kromě jedné toto doporučení splnily a očekáváme, že poslední banka tak učiní do konce roku. Nadále sledujeme intenzitu a strukturu růstu těchto úvěrů a na začátku příštího roku by HNB měla získat další pravomoci k regulaci podmínek pro poskytování úvěrů, jak předpokládá Akční plán pro vstup do mechanismu směnných kurzů II (ERM II). Takto jasný mandát a další pravomoci usnadní naše další kroky, pokud je budeme považovat za nezbytné.“

O nás

Informace

Služby

O nás

Informace

Služby